MINISTR VLČEK NAVŠTÍVIL DOLNÍ LUTYNI A DISKUTOVAL S VEDENÍM OBCE A OBČANY O AKTUÁLNÍM STAVU PROJEKTU 

Vzhledem k citlivosti projektu považujeme za důležité poskytnout soupis položených otázek během setkání včetně odpovědí, někde i více do detailu, než zaznělo během samotného setkání. Odpovědi na tyto otázky zveřejňujeme v zájmu transparentnosti a podpory otevřené komunikace na webu projektu a věříme v pokračování konstruktivního dialogu všech dotčených stran. 

Ve zveřejněném videu nejsou viditelné chladící věže. Měly by to být nejvyšší objekty, ale ve videu nejsou zobrazeny, jak je to možné? 

Video je ilustrační a jedná se o první vizualizaci celého projektu. V prostoru Parku jsou umístěny hlavní výrobní objekty investora dle parametrů obdobných projektů v zahraničí na úrovni zhruba 30 m. Samotný investor indikoval výšku výrobních hal v rozpětí 25-35 m, detailnější umístění jednotlivých technologických částí aktuálně přesně neznáme. Nejvíce čerpáme z parametrů projektu společnosti PowerCo, která se chystala postavit svůj závod v  Líních u Plzně, výška chladících objektů převyšovala hlavní objekty pouze zlomkem jejich celkové výšky, proto jsme zvolili vizualizaci ve výše popsaných parametrech. 

Ve videu je v jednom místě místo vysokého napětí umístěna cyklostezka, znamená to, že se bude překládat stožár vysokého napětí? 

Se zrušením vedení či jeho přeložením se nepočítá. Jedná se o chybný překryv vrstev ve videu. 

V požadovaných kapacitách ve studii proveditelnosti uvádíte odběr plynu v úrovni 15 000 m3 za hodinu. To jsou 2 % celkové průměrné spotřeby v ČR, jaké z toho budou emise? 

V rámci studie proveditelnosti jsme prověřovali maximální vstupní parametry zadané koncovým investorem. Zmíněná 2 % jsou čistým aritmetickým součtem, reálné odběry jsou však ve skutečnosti většinově výrazně nižší. Ze zkušeností s projektem společnosti PowerCO se na obdobný objem produkce může jednat o redundanci vůči spotřebě elektrické energie. Emisní zátěž koncové výroby bude vyhodnocena v rámci rozptylové studie, která je součástí vyhodnocení vlivu záměru na životní prostředí (EIA). 

Dle metodiky MPO “Vyhodnocení územních nároků průmyslových zón” je umístění průmyslového závodu do 100 m od zástavby neslučitelné a do 500 m by ideálně nemělo nic stát. Proč tyto vzdálenosti nedodržujete? 

V rámci návrhu umístění projektu bylo potřeba vyhodnotit mnohem širší spektrum atributů než jen vzdálenost od obytné zástavby. Z hlediska naplnění zadaných kritérii a parametrů předepsaných metodikou si v českých podmínkách jen stěží představit území, které vše splní na 100 % bez potřeby řešení dalších opatření ke zmírnění dopadů. Ze zpracované dopadové studie vyplývá, že limit minimální vzdálenosti 100 m okraje průmyslových objektů od nejbližších obydlí je s výjimkou jediného objektu dodržen. Ve studii jsou také jasně definovány počty obyvatel a budov ve zvoleném perimetru v okruhu do 500 m. Tyto limity jsou v návrhu situace Parku brány na zřetel a v souladu s metodikou jsou navrženy konkrétní aktivity na zmíněný dopadů výstavby a provozu. Jde o akustické a pohledové valy či další opatření, které budou posouzeny ve vztahu k hygienickým normám v rámci standartního povolovacího procesu. 

Ale v pásu 500 m od zájmového území SPP se nachází základní škola a téměř polovina části obce Věřňovice? 

Metodika nevylučuje, že by se v tomto území nemohla nacházet škola ani další obytné objekty, pokud naplní projekty závazné zákonné hygienické limity. Zařízení nebudou výrazně ovlivněna vzhledem ke vzdálenosti areálu, charakteru výroby a kompenzačním opatřením, které budou negativní vlivy na zástavbu snižovat nebo úplně kompenzovat v souladu s hygienickými předpisy. 

Dojezdové vzdálenosti by dle zmíněné metodiky MPO měly být počítány včetně doby potřebné na parkování. Celková oblast a potenciální počet pracovníku by tak měl být menší, není to tak? 

Ve studii je pracováno se třemi typy dojezdových polygonů (15 min, 30 min a 45 min).  Tím, že se nezapočítává oblast parkování, bylo pracováno se širším regionem, který po vytvoření odpovídající příjezdové cesty bude reálný. I dle aktuální situace je například dojezd z  Havířova do lokality Parku 24 minut, s pěti minutami na parkování je tak stále v  30timinutovém polygonu dojezdu. Při započítání parkování by se nám polygony pouze částečně zmenšily, stále však vytváří značnou rezervu pro budoucí pracovní sílu. 

Kdo bude garantovat, že budou dodrženy kompenzace k životnímu prostředí a deklarované závazky vůči obci? 

Od začátku nabízíme zástupcům obce systém na sebe navazujících smluv, které poskytnou vymahatelné garance vzhledem k přípravě a realizaci projektu. V návaznosti na výsledky dopadové studie zároveň obci nabízíme zpracování strategického rozvojového plánu obce, který by popisoval, jak řešit aktuální i budoucí problémy implementace dalších investičních a rozvojových témat v čase. Takový dokument obci aktuálně chybí. Tento plán by byl připraven variantně tak, aby počítal i s upuštěním od projektu SPP a obci a jejím občanům tak zůstal cenný dokument, dle kterého se může řídit rozvoj obce další desetiletí. 

Ve druhém kroku by pak byly podepsány závazné dokumenty definující za jakých podmínek se bude stát případně podílet na kompenzačních opatření a rozvojových projektech v okolí projektu SPP.  

Garance přístupu projektu ve vztahu k životnímu prostředí je pak předmětem závazné dohody o spolupráci s ekologickými spolky. 

Kdo převezme správu nad kompenzačními opatřeními a přeloženými biokoridory? 

Některá navrhovaná kompenzační opatření, jako například zelený odstupový pás u Věřňovic, by byly dále ve správě SIRS, respektive dceřiné společnosti, která bude zastřešovat napojení Parku na infrastrukturu a její fungování. V případě větších ucelených území, kde by probíhala nová souvislá výsadba, jsou například Lesy ČR ochotny tyto plochy spravovat a starat se o ně. 

Jsou součástí rozpočtu projektu i náklady na údržbu zeleně? Kdo je bude garantovat? 

Poměr náhradní výsadby předepisuje MŽP, přičemž součástí poměru bývá dnes běžně i náklad na údržbu zeleně. Konkrétní údržba zeleně se pak řeší dle majitele pozemku, zodpovědného subjektu a obce. 

Uvažované ozelenění v odstupovém pásu nevyroste ze dne na den. Jaký mix výsadby zvažujete?  

V rámci předběžných hodnocení máme stanoven doporučený mix vhodných dřevin. Detailní krajinářský návrh bude řešen v dalších fázích projektu. Například břízy či vrby dosahují po 3 letech od výsadby průměrné výšky téměř tří metrů. 

Jaká je uvažovaná životnost podnikatelského parku? Co se stane, když se technologie vyvine a investor odejde? 

V posledních letech se klade velký důraz na udržitelnost a ekologické technologie a budovy moderních podnikatelských parků tak mohou dosahovat životnosti 30-50 let.  

V tomto konkrétním případě se bavíme o investici v celkové výši 200 mld. Kč při realizaci všech 4 výrobních fází. Návratnost takové investice se počítá v řádu let a žádný investor v případě realizace projektu území jen tak neopustí, například po “zkonzumování” investiční pobídky. To by se koncovému investorovi hrubě nevyplatilo. 

Modulární konstrukce moderních průmyslových objektů s sebou přináší obrovskou výhodu, a to až téměř nekonečnou variabilitu, kdy může být stará technologie relativně jednoduše nahrazena novou a fungovat v rámci téhož objektu bez významných stavebních úprav. Takové příklady můžeme vidět pravidelně u automobilek, kupříkladu když přestrojují na výrobu nového modelu, případně instalují nové linky na výrobu elektromobilů. Tato modulární konstrukce s sebou pak dále přináší další výhody, kupříkladu v podobě vysoké energetické efektivity takových budov. V případě tohoto konkrétního investora se bavíme o globální společnosti, která je špičkou ve svém oboru a tato pozice není krátkodobým výstřelkem aktuálních trendů. 

Ani stát neponechá nic náhodě a nad územím si udrží určitou kontrolu jednak formou dceřiné společnosti, která bude Park spravovat, ale zároveň skrze vlastnictví okolní infrastruktury. Aktuálně zkoumáme i modely, kdy by se koncová plocha investorovi neprodávala, ale pouze dlouhodobě pronajímala. Vztah investora a státu pak běžně upravuje investiční smlouva, jejíž případné porušení podléhá mezinárodní arbitráži. 

Ve videu je zachován železniční přejezd mezi farmou Bezdínek a Dolní Lutyní, nebyl plán ho zrušit?  

Stávající přejezd zachovává potřebnou dostupnost pro zemědělské podnikatele a jeho případné zrušení by znamenalo závlek zemědělských strojů do oblasti ul. Neradská, čemuž se z logických důvodů brání obec. Případně po vybudování přeložky I/67 povolení vjezdu zemědělských strojů na silnici I. třídy. Správa železnic s ohledem na tragickou nehodu preferuje jeho zrušení. Z výše popsaných důvodů je to však o hledání optimálního řešení pro všechny dotčené strany. Na přejezdu by mělo dojít k některým stavebním úpravám, které by zvýšili jeho bezpečnost. V budoucnu je pak za určitých podmínek realizovatelné i mimoúrovňové řešení. Nicméně záměr Parku jeho zrušení ani zachování neovlivňuje. Proto v rámci videa jeho polohu zachováváme. 

Do doby realizace přeložky I/67 je přetížení ul. Neradská dle našeho názoru nevyhnutelné. Jak donutíte zaměstnance, aby přijížděli pouze z dálnice D1? Budou parkovat podél stávající komunikace.  

Příjezd od ulice Neradská (propojka místní části Věřňovice a Dolní Lutyně) bude v první etapě (do doby realizace přeložky I/67) omezen pouze pro vjezd integrovaného záchranného systému anebo období havárie v rámci hlavního napojení na dálnici D1. Odstav vozidel mimo parkovací plochy není dovolen a vzhledem k tomu, že se v okolí ulice Neradská žádné stání nenavrhují, jde o vymahatelný přestupek, který bude postihován. 

V případě umožnění příjezdu z dálnice D1 pro napojení první etapy (před realizací přeložky I/67) musí přeci radikálně vrůst zatížení stávající I/67 ze směru od Orlové a Karviné? 

Dle zpracovaných dopravních modelů v rámci studie proveditelnosti je přitížení ze směru od Karviné na stávající komunikaci I/67 pro výhled zprovoznění první etapy vyčísleno na úrovni zhruba 400 vozidel za 24 hodin. Kapacitní posouzení jednotlivých křižovatek potvrzují, že výhledovou zátěž jsou schopné bez úprav přenést. Limitem mohou být body, které jsou již ve stávajícím stavu na hraně hlukových limitů. Těmto místům budeme v další fázi věnovat zvláštní pozornost. 

Bude řešena úprava EXITu 372 u Bohumína? 

Úprava EXITu byla vyhodnocena jako dopravně a ekonomicky neefektivní. Případné doplnění sjezdu ve směru na Ostravu na úrovni EXITu 372 by dublovalo již existující kolektor silnice I/67, který je napojen k EXITu 370. Zkrácení jízdní doby by v takovém případě bylo zcela minimální, naopak by docházelo ke zvýšení intenzit na ulici Šunychelská. Naopak kolektor je chráněn směrem k obytným oblastem Bohumína rozsáhlými protihlukovými stěnami. Její přitížení dopravou od SPP tak nebude mít negativní vliv. 

Jak budete občanům kompenzovat dopad projektu? 

Pro nejbližší dotčené oblasti připravujeme přímé kompenzace formou finančního příspěvku, obdobně, jak tomu bylo u projektu Hyundaie v Nošovicích. Konkrétní částku a podmínky je dle našeho názoru ještě brzy zveřejňovat, ale tehdy šlo o příspěvek na úrovni 100 tisíc Kč pro jednu domácnost. Z tohoto precedentu budeme vycházet, ale samozřejmě přihlížíme k vývoji cen i kupní síly od doby realizace projektu v Nošovicích (rok 2006).  

Nad rámec toho se bavíme i o navazujících rozvojových projektech v obci, kde by se stát podílel na spolufinancování. Dopadová studie definovala investiční a rozvojová témata navázané na projekt v hrubé odhadované výši zhruba 500 milionů korun. Nad rámec toho byl ještě zástupci obce vytvořen seznam dalších projektů v obdobné výši, které by obec chtěla realizovat. Nicméně pro implementaci těchto projektů je nutná aktivní spolupráce obce. Vedle těchto opatření jsou tu ještě daňové příjmy plynoucí z realizace projektu v katastru obce Dolní Lutyně. 

Budete vykupovat nemovitosti v oblasti Nerad?  

Kumulace dopravních a podnikatelských staveb musí splnit všechny limity dané legislativou i z hlediska hluku a rozptylu. Budeme dále ve spolupráci s ŘSD a SŽ postupovat tak, aby byly tyto limity v Neradu splněny. 

Proč není přeložka I/67 vedena souběžně s jižní hranou SPP?  

Navrhnuté vedení přeložky I/67 bylo již v minulosti vyhodnoceno v rámci územně technické studie a její koridor je daný platnou územně plánovací dokumentací. Pokud nemá docházet k dalšímu zdržení v přípravě přeložky, je třeba postupovat v rámci platných územně plánovacích dokumentů. 

Jste si jistí, že bude SPP pro místní dobrým sousedem? Co případy podobných projektů jako Tesla u Berlína nebo v Maďarsku? 

Srovnání obdobných projektů v Evropě nám umožňuje identifikovat klíčové výzvy pro úspěšnou implementaci takto náročného projektu. Snažíme se poučit, abychom nedělali stejné chyby a odpracovat si nastavení externalit tak, abychom je byli schopni správně s koncovým investorem nastavit. Většina z problematických bodů ve zmíněných případech vychází z tlaku investorů v rámci času a samozřejmě nastavení přístupu jednotlivých zemí a jejich legislativy. Česká republika má v tomto směru jednu z nejpřísnějších legislativ v rámci hodnocení a povolování záměrů, včetně implementace společných předpisů hodnocení vlivů na životní prostředí. Například situace srovnatelná s Maďarskem s naší legislativou není v podstatě možná. 

Proč by měla obec projekt podporovat, když díky špatnému nastavení rozpočtového určení daní bude mít z projektu minimum prostředků, získá, pokud se nepletu, pouze zhruba 2 % výnosů? 

Ano máte pravdu, jsme si vědomi, že současné nastavení rozdělování sdílených daní není pro obce, v jejichž katastru se realizují investice, příliš motivující. Proto již v rámci úvodních fází prověřování zpracováváme dopadové studie, abychom případný dopad, ale i pozitivní rozvoj obcí podpořili navazujícími investicemi. Dopadová studie definovala investiční a rozvojová témata navázané na projekt v hrubé odhadované výši zhruba 500 milionů korun. Nad rámec toho byl ještě zástupci obce vytvořen seznam dalších projektů v obdobné výši, které by obec chtěla realizovat. Nicméně pro implementaci těchto projektů je nutná aktivní spolupráce obce. Ze sdílených daní dle studie získá Dolní Lutyně realizací první etapy SPP ze cca 1-2 miliony korun ročně. Z daně z nemovitosti to ale může být i přes 100 milionů ročně, což obci rozpočet oproti stávajícímu stavu zdvojnásobí. Snažíme se zároveň v rámci státních organizací na základě těchto příkladů iniciovat debatu o možných změnách stávajícího systému. 

Dálnice D1 byla v minulosti z úsporných důvodů stavěna na valu místo na pilířích, což brání odtoku vody z oblasti, uvažujete o rozšíření průchodů? Jaké budou opatření pro obyvatele Věřňovic?  

Dálnice D1 byla navržena dle v té době zpracovaných modelů. Zpracovatel studie záplavového území posuzoval i vliv rozšíření průchodu pod dálnicí D1. Ukázalo se, že případné úpravy inundačních prostupů by měly minimální vliv, protože hlavním důvodem pomalého odtoku vody z území je zpětné vzdutí od řeky Odry. 

Lokalita Dětmarovice je vytipovaná jako jedna z možných pro realizaci malého modulárního reaktoru. V jaké fázi je příprava tohoto projektu a jaká je pravděpodobnost, že se bude projekt realizovat? 

Dle dostupných informací od ČEZ a.s. bude výstavba prvních malých modulárních reaktorů probíhat v již stávajících jaderných lokalitách, tedy Temelín a případně Dukovany. U lokality v Dětmarovicích běží základní předprojektová příprava, nicméně dostat lokalitu do jaderného režimu je proces na velmi dlouhou dobu, i s ohledem na její blízkost k hranici s jiným státem. Případná příprava je dnes odhadována na období mezi lety 2035-2040. 

Model protipovodňové studie není vhodný pro území s vysokou spodní vodou. Jak bude dále dopracována? 

Model území mezi Odrou a Dětmarovicemi, který jsme za účelem zpracování protipovodňové studie kompletně zaktualizovali, byl verifikován Povodím Odry s.p. Pro účely vyhodnocení změn rozlivů a návrh ochranných opatření pro projekt Parku a jeho okolí je tak zcela dostatečný a vhodný. Vnímáme však obavy obyvatel o vliv výstavby na hladiny spodní vody, a proto budeme v nadcházejících měsících zadávat i model vyhodnocení vlivu na spodní vodu. Jsme si vědomi vysoké hladiny spodní vody v lokalitě, nicméně výrobní objekty budou zakládány na pilotech, tudíž nepředpokládáme výrazné tlakové zatížení na podloží. 

Jaká výrobní technologie bude v SPP využívána? Jak bude zpracováván odpad? 

Do doby vyjádření investora o realizaci investice Vám nikdo neprozradí detailní know-how jejich technologického procesu. Vzhledem ke stavu jednání investorem, ale i tomu, že technologie v tomto odvětví postupuje mílovými kroky, nejsme nyní schopni specifikovat detailně technologický proces výroby. Prošli jsme referenční dokumentace již realizovaných projektů v zahraničí, ale i ty se liší jak volenými technologiemi, tak i například polohou (výroby umístěné u moře například nepoužívají okruhové, ale průtokové chlazení vodou) atd. 

Součástí investice by mělo být i navazující vybudování výzkumného a vývojového centra za spolupráce českých vysokých škol. Téma zpracování a recyklace baterií bude určitě minimálně částečně také předmětem jeho činnosti. V současnosti však umístění závodu na zpracování odpadu není součástí připravovaného konceptu. Je však běžné, že investice do výroby přitáhne další investory z oblasti recyklace baterií, kteří se budou chtít umístit ideálně někde v Moravskoslezském kraji. Obdobný zájem byl zaznamenám ze strany CzechInvestu, když byl řešen projekt PowerCO a VW v Plzni – Líních.