V projektu SPP Dolní Lutyně se uskutečnilo veřejné projednání ke změně Zásad územního rozvoje

Státní investiční a rozvojová společnost, která zajišťuje proaktivní přípravu plochy pro Strategický podnikatelský park v Dolní Lutyni, reaguje na připomínky ke změně zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje. K navrhované změně se 14. ledna 2026 uskutečnilo veřejné projednání. Společnost přináší odpovědi na nejčastěji se opakující podněty z oblasti ochrany životního prostředí, protipovodňové ochrany, dopravního napojení, záboru zemědělské půdy či transparentnosti procesu.

V souladu s hospodářskou strategií státu zajišťuje Státní investiční a rozvojová společnost proaktivní přípravu plochy pro vznik Strategického podnikatelského parku Dolní Lutyně. Plocha v Dolní Lutyni je jedinou svého druhu v České republice, která splňuje parametry pro nejnáročnější investice moderního průmyslu.

V souvislosti s veřejnou debatou k projektu zároveň považujeme za důležité uvést, že současná vláda projekt tzv. gigafactory v Dolní Lutyni neukončila. Investiční rozhodnutí bylo odloženo samotným investorem na začátku roku 2025, nejprve o dva roky a následně na neurčito, a to v reakci na celoevropské ochlazení trhu s elektromobilitou. Finální rozhodnutí investora je tak vázáno na další vývoj tohoto trhu. Proaktivní příprava Strategického podnikatelského parku proto pokračuje nezávisle na jednom konkrétním investičním záměru a jejím cílem je zachovat připravenost České republiky reagovat na budoucí poptávku strategických investorů.

Díky svým unikátním parametrům má tato lokalita zařazená mezi strategické plochy státu potenciál zásadně přispět k transformaci Moravskoslezského kraje. Ten se dlouhodobě řadí mezi regiony v procesu ekonomické transformace a aktuálně čelí odlivu mladých lidí či jedné z nejvyšších nezaměstnaností a podprůměrným mzdám. Cílem projektu je přinést do regionu kvalifikovaná pracovní místa s nadprůměrnými mzdami a podpořit schopnost státu reagovat na probíhající strukturální změny, což je klíčové pro udržení konkurenceschopnosti České republiky.

Příprava plochy začala v roce 2024 v reakci na jednání se strategickým investorem, jehož požadovaným parametrům nevyhověla žádná jiná lokalita v České republice. Proaktivní příprava lokality aktuálně není vázána na jeden konkrétní investiční záměr. Jejím cílem je vytvořit takové podmínky, aby byla Česká republika konkurenceschopná v boji o nejatraktivnější investice. Přes definované významné plusy dané lokality vnímáme však také zájmy místních obyvatel, a proto bude lokalita nabízena pro takové investiční záměry, které pro své technické parametry nelze umístit na jiné plochy.

V lokalitě doposud proběhla řada odborných studií zpracovaných kvalifikovanými a autorizovanými subjekty – od průzkumu podloží, studie proveditelnosti, dopadové studie, biologického hodnocení, až po vypracování koncepce protipovodňové ochrany a posouzení vlivu koncepce na významné lokality.

„Všechny zmíněné studie proběhly dle platných metodik s cílem identifikovat a předejít potenciálním negativním vlivům Parku směrem k životnímu prostředí a místním obyvatelům. Ti se často obávají, že vznik parku negativně ovlivní život v obci. Tyto obavy nebereme na lehkou váhu a veškeré relevantní připomínky zapracováváme do konceptu projektu. Od počátku tohoto procesu se snažíme být co nejvíce transparentní a pravidelně komunikovat se všemi dotčenými stranami – ať už přímo s vedením obce a zástupci občanské společnosti či prostřednictvím webových stránek, sociálních sítí, médií a veřejných setkání s místními lidmi. V případě velkých investičních projektů taková proaktivní komunikace v minulosti nebývala zvykem, ale my věříme, že tento postup je správný,” říká člen představenstva a ředitel developmentu Státní investiční a rozvojové společnosti David Petr. 

Aktuální postup příprav projektu obsahuje projektovou přípravu území. Její součástí je dle stavebního zákona i aktualizace územně plánovací dokumentace, která nyní v případě aktualizace zásad územního rozvoje prochází připomínkováním a veřejným projednáním. Pokud by stát rezignoval na proaktivní přípravu, ztratil by schopnost reagovat na poptávky strategických investorů.

„V případě, že budou parametry poptávek splňovat i další plochy, nabídneme potenciálním investorům alternativní lokality, které jsou paralelně připravovány – jak ze strany státu, tak soukromých developerů, jako je například revitalizace brownfieldů po uhelných provozech,” dodává David Petr.

V návaznosti na připomínky k projednávané změně zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje bych rádi reagovali na ty nejčastěji skloňované.

1. Znemožní park rozvoj obce Dolní Lutyně a izoluje místní část Věřňovice?

Ne. Napojení Věřňovic na zbytek obce zůstane zachováno. Naopak dojde ke zlepšení prostupnosti ulice Neradská pro cyklisty i chodce. Zlepší se napojení i na vzdálenější sídla jako je Bohumín či Dětmarovice. Součástí detailnějšího konceptu je i výstavba nové občanské vybavenosti právě v návaznosti na stávající obsluhu místní části Věřňovice. Projekt je navržen tak, aby umožnil její další rozvoj.

2. Zhorší protipovodňová ochrana parku riziko pro obyvatele Věřňovic?

Určitě ne. Naopak v návaznosti na projekt je možné místním pomoci s vylepšením protipovodňové ochrany jednotlivých obydlí. Povodně ze září 2024 potvrdily platnost závěrů studie – navržená opatření by zafungovala.

3. Proč stát prosazuje zábor zemědělské půdy místo využití brownfieldů?

Stát aktivně prověřuje brownfieldy, například plochu bývalého dolu v Lazech, kde Státní investiční a rozvojová společnost se státním podnikem DIAMO připravuje plochu 70 ha pro strategické investice. Pokud se najde vhodný investor, dostane tato plocha, nebo plochy připravované soukromým trhem přednost. Lokalita Dolní Lutyně je však jediná v ČR, která splňuje specifické požadavky moderního průmyslu na takto rozsáhlé projekty a stát musí být připraven na poptávku těchto firem.

4. Je proces změny ZÚR netransparentní?

Ne. Obce i veřejnost byly pravidelně informovány prostřednictvím veřejných setkání, projektového webu a sociálních sítí. Od začátku prací na projektu probíhala pravidelná diskuse nad dílčími výstupy výsledků studií se všemi stranami projektu. Samotná dokumentace byla zveřejněna na stránkách krajského řadu již v 21.11.2025. V součtu se všemi zákonnými lhůtami má veřejnost více než 60 dnů na prostudování samotné dokumentace a podání připomínek. Krajský úřad MSK nevyužil ani zákonné možnosti sloučit společné i veřejné projednání, díky čemuž poskytl výše zmíněnou prodlouženou lhůtu veřejnosti na seznámení s danou dokumentací.

5. Ignoruje SEA reálný stav přírody?

Dokumentace SEA byla zpracována odborně a v souladu s právními předpisy i schválenou metodikou. Součástí procesu byl i dvouletý biologický průzkum, který poskytl dostatečné podklady. Oponentní průzkumy hodnotí širší území, než na kterém je daný záměr vymezen, což je přinejmenším zavádějící.

6. Přijdou tisíce agenturních pracovníků?

Ne. Projekt cílí na kvalifikovaná pracovní místa pro místní obyvatele, což kraj v době, kdy mu chybí tisíce pracovních míst z důvodu probíhající ekonomické transformace, rozhodně potřebuje. Příkladem zaměstnávání primárně českých obyvatel je závod Hyundai v Nošovicích, kde 92 % zaměstnanců tvoří Češi z regionu. Zbytek tvoří z drtivé většiny obyvatelé pohraničních oblastí ze Slovenska a Polska, kteří do práce denně dojíždí. Přílivu tisíců agenturních pracovníků se tedy není potřeba obávat.

7. Je uvažované dočasné dopravní napojení přímo z dálnice D1 nedostatečné?

Prioritou je co nejrychlejší realizace přeložky silnice I/67 v celém úseku mezi Bohumínem a Karvinou, kde se na začátku roku 2026 očekává závěr zjišťovacího řízení. Dočasné napojení záměru přímo z dálnice D1 umožní vést případnou staveništní dopravu zcela mimo zastavěná území a pouze po nadřazené dopravní síti. K tomu, aby sjezd sloužil zaměstnancům pro první fázi výroby, pravděpodobně s ohledem na stav rozhodnutí koncového investora vůbec nedojde.